Přihlásit se mimo jiné nemůže ani OSVČ na vedlejší činnost nebo OSVČ v případě, že máte více zdrojů příjmů krom výše zmíněného.

Oznámení o dobrovolném vstupu do paušálního režimu je třeba podat správci daně do 10. dne od začátku zdaňovacího období, což je do 10. 1. daného roku (§ 38le ZDP).

Paušální záloha je splatná do 20. dne zálohového období, na které se záloha platí (§ 38lk odst. 5 ZDP).

Na optimalizaci příjmů z živnostenského podnikání, si můžete ze zákona uplatnit paušální výdaje podle § 7, odst. 7 ve výši 60 % ze svých příjmů. Daň a platby na sociální a zdravotní pojištění se Vám tedy budou počítat jen ze 40 % Vašich přijatých peněz.

Zemědělci nebo řemeslnící (i kadeřnice) mají dokonce 80% paušál, takže daní jen 20 % ze svých příjmů.

Jiné příjmy ze samostatné činnosti, které nejsou živnostenským podnikáním mohou uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % ze svých příjmů.

Pravděpodobě asi víte jaký můžete použít paušál, ale kdyby Vás to víc zajímalo, rozbalte si pluska v následujících řádcích a tam najdete další informace.

Jak už jsem psala výše, udělat seznam přijatých peněz a odkud se peníze vzaly, by měl udělat každý živnostník. Je jedno jestli použije výdaje paušálem (výpočtem) nebo skutečné výdaje.

Je potřeba myslet na to, že zdaňujete PŘIJATÉ PENÍZE v kalendářním roce tj. od 1. 1. do 31. 12., nikoliv částky z vystavených faktur. Proč je to tak důležité?

Vysvětlím na příkladu:

Jestliže jste vystavili fakturu 31. 12. 2021, ale byla zaplacena až 1. 1. 2022, tento příjem peněz se bude zdaňovat až v roce 2022. I když fakturu byste si do seznamu vystavených faktur za rok 2021 dát měli. Ale troufám si ze zkušeností na finančáku říct, že když ji tam dáte až do roku 2022, tak se nic nestane.

Třetí možností, jak zdanit své příjmy ze samostatné činnosti je skrze daňovou evidenci, tj. pro snížení svých příjmů použijete výdaje, které jste skutečně vynaložili. Příjmy si budete evidovat stejně jako u výdajového paušálu viz výše.

Důvodem jsou platby na sociální a zdravotní pojištění, které k OSVČ neodmyslitelně patří. Troufám si říct, že tyhle platby jsou mnohem finančně náročnější, než samotná daň z příjmu. A taky mám pocit, že tyto instituce jsou ve vybírání těchto plateb mnohem důslednější. 

OSVČ podnikající na hlavní činnost mají platby pojistného dané striktně a musí ho platit alespoň v minimální výši, což je celkově pro rok 2022 už 5 468 Kč/měsíc.

Ovšem OSVČ, které podnikají na vedlejší činnost, tyhle platby za určitých okolností platit nemusí. Na začátku podnikání totiž často bývají vysoké skutečné výdaje a příjmy možná nerostou, jak jste si představovali. A to je přesně příležitost, jak chytře využít daňové evidence, abyste neplatili víc, než musíte. Paušální výdaje totiž způsobí, že budete vždy v plusu. Skutečnost však může být úplně někde jinde.

Jestliže jste OSVČ na vedlejší činnost, kolik zaplatíte na sociálním a zdravotním pojištění, se vždy odvíjí od údajů v daňovém přiznání. A jediný, kdo může tyto údaje v přiznání ovlivnit, jste Vy.

Zhodnoťte si sami, ale já myslím, že především u živnosti na vedlejší činnost se skutečné výdaje vyplatí. Navíc zahájení daňového řízení kvůli pár tisícovkám se finančáku nevyplatí a tak malé živnostníky nechávají být.

V zákoně je to popsáno takhle: výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu (§ 24). Jednoduše by se dalo říct, že je to všechno, co s podnikáním souvisí, ale to Vám asi taky stačit nebude ;-).

V první řadě je důležité u všech dokladů, kde to jde, uvádět své IČ. DIČ není nutné, pokud nejste plátce DPH. Faktury za kurzy související s podnikáním, paušál na mobil, koupě mobilu, tabletu, notebooku, pronájem prostor pro podnikání… V podstatě cokoliv, co si kupujete, abyste byli většími odborníky ve svém oboru nebo aby Vaše služby byly lepší.

Dál můžete uplatňovat účtenky/daňové doklady bez Vašeho IČ za kancelářské potřeby, poštu, obálky, knihy, jízdenky a jiné drobnosti, kde se IČ při nákupu neuvádí. Prostě cokoliv, co s podnikáním souvisí. Je však velmi důležité mít ke všemu DAŇOVÝ DOKLAD. Například jízdenka z hromadné dopravy nemusí být úplně dostačující, protože nemá veškeré náležitosti daňového dokladu. Ideální je při koupi jízdenky o daňový doklad požádat.

Ve škole nám říkali, že výdaj může být v podstatě cokoliv, co si dokážete před finančním úřadem obhájit (krom vyjmenovaných, které výdaji nejsou dle § 25 - rozepíšu dále). Musíte mít ovšem podklady (důkazní prostředky), že daná věc Vám sloužila k podnikání. Proto foťte a v případě kontroly z finančního úřadu předkládejte skutečně cokoliv. Příspěvky ze sociálních sítí, konverzace s dodavateli/odběrateli atd.

Jak říkají právnící: Je lepší mít podepsaný kus toaletního papíru, než prázdné ruce.

Například nákup knihy. Jestli si ji kupujete pro svůj osobní rozvoj, který s podnikání souvisí, tak já bych si ji do výdajů dala, pokud by to stálo za to. I když to zrovna není žádná odborná publikace.  Navíc jako důkaz, že jste si knihu koupili a použili pro podnikání, může být záznam ze sociálních sítí (pokud sdílíte se svými fanoušky). Můžete totiž použít opravdu cokoliv. A čím víc důkazů při případné daňové kontrole dodáte, tím líp.

Dalším velmi významným pomocníkem pro zvýšení Vašich výdajů je auto. Rozhodně tím nemyslím, abyste si ho hned běželi koupit. To je velká hloupost, pokud ho nepotřebujete. Jen Vám chci vnuknout myšlenku, jak lze auto využít.

Mít auto pro podnikání je zcela běžné, i když podnikáte na vedlejší činnost. Nevidím důvod, proč by měl finanční úřad řešit, jestli ho potřebujete (kdybyste byli plátci DPH, tak to řešit může). Každý podnikatel totiž občas potřebuje vyřídit nějaké ty oficiality a doplnění kancelářských potřeb mimo svoje místo podnikání. Je ovšem nutné mít auto zapsané v techničáku na své IČ. Můžete pro tyto potřeby využít i Vaše rodinné auto.

A v čem je auto zapsané pro podnikání dobré? Ze zákona si totiž můžete na provoz vozidla uplatňovat paušální výdaje ve výši 5 000 Kč/měsíc. Jestli auto využíváte i pro osobní účely, tak 4 000 Kč/měsíc. Což je krásných 48 000 Kč/rok na výdajích A nemusíte schraňovat žádné účtenky za benzín ani si vést knihu jízd.

Dál, když si zařadíte auto do podnikání, můžete si do výdajů uplatňovat daňové odpisy. Což je další pěkný výdaj, který se počítá z ceny vozidla, kterou musíte při zařazení vozidla do majetku stanovit. Jestli jsou pro Vás odpisy už moc složité, tak si je do výdajů dávat nemusíte ;-). Uplatňovat odpisy je možnost, ne povinnost.

Výdaje na auto nejsou zadarmo!

Z vlastnictví auta pro podnikání vzniká mimo jiné povinnost platit silniční daň. V mém případě je to 3 000 Kč ročně. Vy můžete mít víc nebo míň v souvislosti s výkonem(kubaturou) auta. Každopádně tato platba je dalším výdajem do daňové evidence, když ji zaplatím do 31. ledna následujícího roku.

A tohle jsou asi nejzásadnější věci, které aktuálně pro ovlivnění plateb sociálního a zdravotního pojištění používám. Vědět předem výši příjmů je celkem těžké, ale když si své příjmy budete už v průběhu roku sledovat, můžete odhadnout, jak se budou vyvíjet a k tomu upravovat své výdaje v průběhu nebo na konci roku. Třeba notebook koupíte už 31. 12. a ne až 1. 1.

Je velmi důležité vědět, že existují také výdaje, které si uplatnit jako daňové nemůžete. I když se v zákonech neorientujete a neradi v nich něco hledáte, § 25 zákona o dani z příjmu rozhodně doporučuju projít. Klidně i § 24, když už budete v tom. Jaké jsou základní výdaje, které si nemůžete uplatnit jako daňové?

Říkáte si, co je to za blbost, když jsem Vám psala, že i auto si můžete dát do výdajů? Fígl je v tom, že majetek, který přesáhne hodnotu 80 000 Kč (do roku 2021 to byla hranice 40 000 Kč) se uplatňuje do výdajů skrze odpisy. Nikoliv celá jeho hodnota najednou.

I když tyhle platby se samostatnou činností souvisí, nelze tento výdaj uplatnit do daňových výdajů. Zaměstnanci taky platí daň z hrubé mzdy, jejíž součástí je část sociálního a zdravotního pojištění.

Asi nejproblematičtější položka výdajů. Protože reklamní a propagační předměty jsou v pořádku, ale pohoštění, občerstvení nebo dar už je problém. Ovšem co se týká daru, dá se s ním pracovat. Můžete z daru udělat propagační předmět. Musí být opatřen jménem nebo ochrannou známkou a jeho hodnota bez DPH nepřesahuje 500 Kč. Nesmí to být alkohol nebo doutníky (jsou předmětem spotřební daně), ale nešumivé víno se využít jako propagační předmět může. 

V rámci daňové evidence je třeba vytvořit také evidenci, která bude obsahovat údaje o Vašem majetku a dluzích. V rámci excelové tabulky určené k vedení daňové evidence máte na dalším listu předchystanou tuto evidenci v případě, že máte nějaký dlouhodobý majetek (doba použitelnosti delší než 1 rok a je dražší než 80 000 Kč) nebo máte nějaké úvěry na IČ.

Tyto údaje byste měli vyplnit i v daňovém přiznání, proto je vhodné si tuto evidenci každý rok udělat. Uvádíte do přiznání totiž údaje jak z konce zdaňovaného roku, tak roku předchozího. Jedná se však především o evidenční záležitost. Peněžní prostředky v hotovosti a na bankovních + ostatní majetek ani v přiznání uvádět nemusíte.

Myslím si, že úředníci z finančáku používají tyto údaje k odhadu obratu ve zboží podle stavu zásob na konci roku a s tím související registrace k DPH nebo taky ke kontrole daňových odpisů v případě, že vlastníte hmotný majetek.

Dále v rámci daňové evidence je třeba k 31. 12.  provést zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů. O tomto záznamu je třeba provést zápis. Co si budeme nalhávat, v případě malého rozsahu Vašeho podnikání jde skutečně jen o uspokojení úředního šimla v případě, že by u Vás byla zahájena daňová kontrola. Ovšem údaj o stavu zásob by měl souhlasit s údajem uvedeným v daňovém přiznání stejně jako s ostatními údaji.

V rámci excelové tabulky jsem Vám přichystala možný formát, jak tuto evidenci vyplnit a mít tak úředního šimla pokrytého se vším všudy.

V případě, že by se Vás evidence majetku a dluhů případně také inventura týkala, neváhejte mi napsat na info@anezkamicankova.cz. Probereme Vaši situaci individuálně.

Jedinná povinná platba do státního rozpočtu, které se v případě zisku nevyhnete. U OSVČ na hlavní činnost je to jednoduché. Vždy musíte platit zálohy na zdravotní pojištění alespoň v minimální výši, což je pro rok 2022: 2 627 Kč (v r. 2021 2 393 Kč).

Aktuální sazba zdravotního pojištění pro OSVČ je 13,5 % z 50 % svého zisku. V porovnání se zaměstnanci je to rozhodně méně peněz, protože těm se zdravotní pojištění počítá z hrubé mzdy, nikolik čisté.

U OSVČ na vedlejší činnost platíte zdravotní pojištění ze svého zisku. V případě paušálních výdajů budete mít zisk vždy, protože Vám v případě paušálních výdajů 60 % vždy zůstane 40 % příjmů ke zdanění. Co to pro Vás znamená? Když jste v plusu, musíte si vždy z tohoto plusu zaplatit zdravotní pojištění za daný rok a dost možná i platit zálohy pro letošní rok.

Ale když jste “papírově” v mínusu (ve ztrátě), nic na zdravotní pojištění nemusíte. Tohle je velmi důležité si uvědomit především na začátku podnikání na vedlejší činnost, kdy výdaje na podnikání jsou většinou vyšší než zisky. Zbytečně tak na začátku podnikání OSVČ na vedlejší činnost platí zdravotní pojištění, i když by nemuseli. Stačilo by si jen vést daňovou evidenci tj. skutečně vynaložené výdaje.

Ovšem je potřeba si důkladně promyslet, jestli se Vám tyhle kroky finančně vyplatí, protože vše má své pro a proti. Jak ovlivňovat své výdaje a co do nich můžete zahrnout, jsem Vám vysvětlila v části daňové evidence.

Pojišťovna to rozlišuje v podstatě podle toho, kdo za Vás zdravotní pojištění platí. Což je stát (mateřská, rodičovská, studium, důchod…) nebo zaměstnavatel. U zaměstnání ještě musíte speciálním papírem určit, že zaměstnání je Vaším hlavním zdrojem příjmu. Hlavní činnost se u zdravotního pojištění totiž určuje tímto papírem a ne tím, který příjem je vyšší.