Jsou jen 2 způsoby, jak mít více peněz

Peníze, peníze, vše se točí kolem peněz! Uuuuaaaa, kde na to všechno mám vzít? Tuto otázku si už asi položil každý. Já si ji taky často pokládala, než jsem si uvědomila, že jedině já můžu za to, kolik mám peněz. A zjistila jsem, že jsou jen 2 způsoby, jak jich mít více.

První způsob je více vydělávat

No jo, ale jak mám teď víc vydělávat, když chodím do práce na plný úvazek, snažím se žít zdravě, proto si doma vařím a ještě bych měla dělat i něco pro svoje zdraví a 2x týdně sportovat, tak kdy bych měla vydělat víc peněz?

Věřte tomu nebo ne, možností je spousta! Kdy naposledy jste si řekli o přidání peněz v práci? Nebo kdy jste přijali v práci náročnější úkol, abyste si mohli požádat o více peněz? Jste ve své dosavadní práci opravdu šťastní? Nevyplatilo by se najít lépe placenou práci, která vás bude bavit? Nebo třeba máte nějaký koníček, který můžete vyučovat nebo ho sdílet s ostatními. Možná něco umíte a ostatní by vám za to rádi zaplatili.

Peníze jsou dostupné všude okolo. Stačí je jen najít a zvednout.

Abych vám dokázala, že je možné i během studia vysoké školy nebo při práci na plný úvazek stihnout si vydělat tu kačku navíc, napsala jsem svůj příběh, který pro vás může být inspirací. Pamatujte, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale taky nic nemá. Ani to rozlité mléko, ze kterého se poučí.

Moje cesta

Během studia pomaturitní jazykové školy jsem se rozhodla, že chci zúročit své nabité znalosti angličtiny, a taky si přivydělat. V té době jsem už cvakala na pokladně v Bille a měla asi 60 Kč na hodinu. Vidina toho, že budu doučovat angličtinu za 100 Kč, byla pro mě doslova hustou výzvou. V roce 2011 nebyly v Brně takto krásně placené brigády jako dnes. Možná po známosti, ale ty já neměla. Byla jsem ráda, že mám pravidelný příjem z Billy.

Odměna po pípání na kase v Bille

No a tak jsem nelenila a na internetu zveřejnila svůj inzerát na doučování angličtiny pro žáky základních škol. Netrvalo ani moc dlouho a ozvaly se mi 3 paní a já nakonec každý týden doučovala rok a půl školáka Martina. Byla jsem nadšená. Hlavně 100 Kč na hodinu čistého! A navíc jsem procvičovala za peníze i svoji angličtinu! No neber to. A co víc, klučina se opravdu v angličtině zlepšil a dokázal sám tvořit krásné věty. I já jsem koukala!

Během studia na vysoké škole jsem také nechtěla jen zahálet, protože každá kačka se přece hodí. V Bille mě naštvali, tak jsem si našla brigádu v KFC. Ač mi jejich kuřata chutnají do dneška, tak jsem v této činnosti nenašla smysl života a po krátké době hledala něco jiného. I přes počáteční odpor k finančnímu poradenství jsem se nakonec rozhodla to zkusit a nastoupit na dráhu finančního poradce.

Finanční poradenství se pro mě stalo na dlouho dobu důležitou a jedinou formou příjmu. Dřela jsem od rána do večera, chodila do školy, vydělávala pěkné peníze a práce s lidmi mě bavila. Ale… Obor finančního poradenství je v dnešní době tak zaplivaný a špinavý, že jsem po 4 letech už prostě takhle nemohla dál. Moje skvělé podnikání mě začalo požírat, tak bylo potřeba zase udělat změnu, i když jsem se dlouho bránila.

No a během práce na finančním úřadě jsem cítila, že se v životě zase potřebuju posunout dál. Mým dlouhodobým snem je zlepšovat finanční gramotnost už u dětí na školách. A abych získala potřebnou praxi s dětmi, reagovala jsem na facebookovou výzvu, kde společnost vyučující kroužky hledala lektory. Váhala jsem, jestli vůbec napsat, když nemám žádnou praxi a jestli to má smysl, ale řekla jsem si, že za zkoušku nic nedám.

Další den už jsem si domlouvala pohovor a během 14 dnů jsem učila svůj první kroužek vaření.

Mimo doučování angličtiny a vedení volnočasových kroužků jsem ještě k dispozici svým klientům a pomáhala jim v rámci produktů finančního trhu. A ještě jsem zapomněla, že jako samouk jsem česala dámy na plesy nebo jsem pomáhala jedné firmě s rozjetím kampaně na propagaci jazykové školy, tak mi z toho občas taky něco káplo. Ale to byla vždy jen chvilková záležitost.

A v roce 2018 jsem se konečně dokopala a vrhla se na cestu zlepšování finanční gramotnosti a to že čtete  tento článek je pro mne důkazem, že je to správná cesta.

Druhý způsob, jak mít více peněz je méně utrácet

V době uhnívání mého prvního podnikání mi nezbylo nic jiného než se uskromnit, abych měla peníze na to, co opravdu potřebuji. Díky mému pádu z výšin mi naštěstí došlo, jak moc důležité je uvědomovat si hodnotu peněz. Jinak nás ty potvůrky kulaté sežerou zaživa.

Možná přemýšlíte, jak máte šetřit, když nemáte z čeho. Ano, znám tu otázku, ale já odpověď našla, až bylo pozdě. Přitom je ta hlavní myšlenka tak strašně jednoduchá.

Existuje totiž jedno moderní hnutí, které se jmenuje Zero waste. Možná ho znáte, což je skvělé, ale já jsem donedávna netušila, o co jde. Po objevení tohoto hnutí a jejich myšlenek mi došlo, že to je odpověď, ten správný směr. Hlavně z ekonomického hlediska.

Abych upřesnila v čem je toto hnutí tak skvělé na šetření, tak to není jenom o minimalizaci odpadů, ale také o omezení nadbytečné spotřeby nás lidí. Uvědomila jsem si totiž, že si žiju jako, promiňte mi to přirovnání, prase v žitě a pak se divím, že přibírám a kila jdou nahoru. Krmím se nadbytečnými cukry a tuky, abych zahnala únavu z práce, která mě nebaví, vozím si zadek autem, místo toho, abych se prošla a provětrala si hlavu.

Možná si teď říkáte fajn, ale kde začít?

Já zavádím nové neplýtvající zvyky rozhodně postupně. Nesnažím se všechno změnit najednou a hned. Na facebooku nebo v novinkách na internetu mě zaujme něco, co bych chtěla v životě změnit, a postupně to aplikuji do reality. Ano, někdy mi to trvá i několik měsíců, například když jsem se rozhodla začít používat voskované ubrousky, o kterých jsem věděla asi 4 měsíce, než jsem si je vyrobila. Ale už je mám, používám a jsou skvělé!

Pro inspiraci mám zase pár řádek, jak jsem se naučila jíst zdravou snídani, kterou bych na začátku asi nikdy do pusy nestrčila.

Obecně se ví, že ovesné vločky jsou zdravé, ale kupované ovesné müsli není zrovna výhra. Tak jsem si začala kupovat ovesné kašičky do hrnečku. Jenže ty levné nejsou vůbec dobré ani zdravé a mají v sobě spousty éček a ty drahé jsou prostě drahé. Začala jsem si proto míchat svoje kaše. Kupodivu to zabere asi 1 minutu namíchat větší množství a ráno pak stačí nasypat do misky a zalít horkou vodou.

Postupem času jsem ale zjistila, že jenom samotné ovesné vločky se sušeným ovocem, semínky, ořechy a doslazené cukrem není to pravé pro výživu, tak jsem si do kašičky začala přidávat jogurt a jedno jablko na kostičky. Ale stále jsem doslazovala cukrem. No a jednou jsem zkusila vynechat cukr. Pak jsem zkusila jen ovesné vločky, bílý jogurt a jablko a světe div se, moc mi to chutnalo a jím to na snídaně do dnes. Tento vývoj mi trval asi 2 roky…

Jestli stále nevíte, kde začít, neztrácejte hlavu a hlavně neházejte flintu do žita. Zkuste na facebooku dohledat skupinu Zero Waste a po registraci sledujte, co vše je možné změnit. Hodně lidí tady taky začíná a ptá se, jak na to. Nechte tomu volný průběh. Někdy stačí jen vědomě poslouchat a ono si vás to už najde samo.

Někdo má ale možná jiný problém. „Neumím šetřit“

Někdo má možná stejně jako já na začátku problém s tím, že neumí šetřit. Že sice vydělává dost peněz, ale na konci měsíce na účtu prostě zbude jen pár sto korun a hotovo. Věřte tomu nebo ne, znám to! Je na to zase velmi jednoduchý recept.

Automatizované spoření skrze trvalé příkazy nebo různé aplikace ve Vašem internetovém bankovnictví. Je v tom psychologie! Pár dní po datu, kdy Vám chodí peníze na účet, si nechte převést část peněz na spořicí účet skrze trvalý příkaz. Radši víc a pak si v případě potřeby část peněz vrátíte. Nebo já mám nastavenu službu, že z každé útraty se mi 10% převádí na spořicí účet.

Trvalý příkaz nebo jiné automatické odkládání peněz je klíč k plnějšímu kontu. Zkuste to. Uvidíte, že se Vám penízky začnou konečně hromadit.

A kdyby vám to ještě nestačilo, koukněte taky na můj e-book zdarma, kde najdete 4 kroky k bohatšímu životu.